LiDuše ze Slunečního větru

Už dlouho jsem chtěla napsat článek, který je níže. Nedostávalo se mi času, abych to mohla učinit. Zavítala jsem na Andělské stránky, kde jsem uviděla článek, který jakoby mi promlouval z duše. S laskavým svolením Michaelky, autorky článku, jsem jej mohla zveřejnit i zde. Velké DĚKUJI nechť proudí vesmírem k této dušičce.

Vaše Liduše

Jsou vztahy, které léčí a vztahy, které ničí. Vztahy, ve kterých se vyskytují silné emoce
a které vzbuzují hodně zármutku a utrpení, jsou karmické. Pokud cokoliv ve vztahu bolí, není to láska. Láska je především svoboda, není to svazování druhého. Partner si ale naší svobody a důvěry musí vážit, nesmí ji zneužít. Pokud se tak stane, vztah je velmi silně narušen a mnohdy se rozpadá. Z takového vztahu je lepší se osvobodit. Láska dokáže
i to, že partnera miluji, ale nemusím s ním žít a dám mu svobodu, když cítím, že s ním nejsem šťastná nebo ho neumím šťastného udělat. Láska je především to, co chce ten druhý, ne to, co chci já. Můj partner tady není od toho, aby uspokojoval moje osobní požadavky.

Od karmického vztahu se mají lidé osvobozovat, dát si vzájemně svobodu, aby dále nemuselo docházet k utrpení. Karmický vztah je tu proto, abychom si uvědomili vzájemné utrpení, a ukončili tento vztah. Abychom druhému uměli dát svobodu nebo ho propustili za někým, s kým on sám bude šťastný. Nedržet ho v poutech. Přát mu štěstí. Mnohonásobně se nám to totiž vrátí zpět. Pokud se partneři navzájem nechtějí pustit,
i když si nerozumí a necítí se v něm dobře, je to karmický vztah, který potřebuje právě uvolnění. Ani jeden z partnerů pak nemá cítit pocity viny. Každý je zodpovědný za svůj život a jeden nebo druhý nemá zodpovědnost za druhého. Každý je tu sám za sebe. Lidé mnohdy navazují své vztahy ze špatných důvodů - aby nebyli sami, aby zahnali smutek po bývalém partnerovi, aby měli s kým trávit čas... Jediným správným důvodem pro navázání vztahu, který má být i v budoucnu šťastný, je podle mě tento:

"Mám v sobě tolik lásky, že bych ji chtěl dát tomu druhému. Chtěl bych druhého udělat šťastným. Když bude šťastný on, budu šťastný i já."

V léčivém vztahu se partneři navzájem podporují, respektují se takoví, jací jsou, nesnaží se druhého měnit. V přítomnosti jeden s druhým zažívají mnoho radosti, pocitů štěstí, ale necítí se špatně nebo zoufalí a opuštění, když ten druhý není nablízku. V takovém vztahu nabízíme druhému podporu, pochopení a povzbuzení, pokud se jemu samotnému nedaří. Takového partnera neopouštíme v krizových situacích - naopak - snažíme se mu co nejvíce pomoci. Chceme pro něj to, co chce pro sebe on sám. Pomáháme mu s tím co nejvíce. Neřešíme však za něj všechny jeho problémy. I v tomto vztahu čas od času mohou vznikat nedorozumění a emoce, ale ta jsou krátkého trvání. Oba partneři jsou ochotni odpustit, je mezi nimi spojení srdcem, zranění tím druhým, pokud k němu dojde, se jich nedotýká na hluboké úrovni.

Tito partneři jsou emočně nezávislí - na pocitech uznání či spokojenosti. Ani jeden nevyplňuje prázdnotu ve svém životě tím druhým, ale přidávají tomu druhému něco nového.

V léčivých vztazích se mohou potkávat partneři z jednoho i více minulých životů. Ale nikdy zde není karmická zátěž. I v minulých životech spolu tito partneři žili spokojeně
a šťastně. Mohli spolu žít jako partneři nebo jako rodič a dítě. Mají mezi sebou nezničitelné pouto z minulých inkarnací.

Každý člověk, který bude naplněný láskou k sobě samému, může v tomto životě prožívat láskyplný vztah s druhou osobou.

Co velmi aktuální otázka nevěry ve vztazích?Proč se tolik partnerů rozchází, rozvádí nebo proč si lidé hledají jiné partnery a mají dokonce paralelní vztahy?

Paralelní vztah či nevěra je velmi nezdravá situace ve vztahu. Její účinky jsou zhoubné jak pro podváděného partnera, tak pro podvádějícího zároveň i pro osobu třetí, která je (ať vědomě či nevědomě) vtažena do vztahu někoho jiného. Podvádějící partner si velmi přidává do své osobní karmy. Pokud je nespokojený ve svém vztahu, má se nejdříve pokusit ze všech sil o nápravu a pokud vidí, že ve vztahu už láska není, má se odprostit od bývalého partnera, být chvíli sám, aby znovu mohl najít a uvidět sám sebe, a pak teprve, nezatížen emocemi, hledat partnera nového a vztah založený na naprosté upřímnosti. Jinak by to bylo vůči novému partnerovi nefér hra. Kdo hraje nefér hry, jde mu pouze o uspokojení sebe samého - takto se láska nechová. Láska dává ze sebe to nejlepší, co mám a co mohu dát druhému.

Láska se neptá: "Ukaž, co mi dáš" nebo "Chci to, dej mi to".

Láska říká: "Co mám a můžu Ti ze sebe dát?"

Nevěra je následek toho, že něco chybí, nebo, že se dotyčný hledá - hledá sám sebe, tak střídá partnery. Až dozraje do chvíle, kdy si uvědomí, kdo je, až pozná sám sebe v celé své celistvosti, tak u něj přestane potřeba nevěr. Až sám sebe najde, tak bude spokojen - je jedno, zda je nevěrníkem muž či žena. Záleží na duchovní vyspělosti jedince. Čím více je vyspělý a zná sám sebe, tím je jeho potřeba k promiskuitě menší. Někdo potřebuje několik životů, aby toto téma zvládnul, někomu stačí jedna inkarnace, někdo dozraje během tohoto života a jinému nebudou stačit ještě ani inkarnace příští, než si vše uvědomí...

A co je dle mého nejdůležitější ve vztahu dvou lidí? Především dobrý osobní pocit
a žádné tlaky.