Vaše příspěvky
Milí lidičkové,
možná někdo z Vás také máte příběh ze života o vítězství nad nemocí. Určitě budu ráda, když přispějete svou zkušeností. Dodáte tím naději i sílu ostatním, kteří ji možná právě v této potřebují, protože jsou v podobné situaci jako jste byli Vy. Třeba se právě perou se svým strachem a právě Váš příběh jim může pomoci.
Za Vaše příběhy děkuji
Li
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, právě dnes jsem narazila na Vaše stránky a musím Vám napsat, že jsem koukala úplně u vytržení na článek o Vašem uzdravení. A vlastně čemu se divím, nic není náhoda a když nás to vede, tak nás to vede a my nacházíme.Jsem totiž v podobném problému, spíš situaci, tak jak jste byly Vy. mám v děloze nádor, který byl diagnostikován jako myom.Byl velký 16 krát 7cm. Taky jsem si myslela , že tloustnu, akorát mě mátlo to, že je to velmi tvrdé a necitlivé. No jasně, nechtěla jsem vidět, slyšet. V
březnu mě paní doktorka tak vyděsila, že jsem myslela, že umírám. bez vyšetření v nemocnici mi řekla, že všechno musí pryč a nejlépe hned. Je mi 43 let, někdo nad tím mávne rukou a řekne že to je nejvyšší čas, že tohle ženy mívají v tomto věku. No prostě bláboly. A to mám cytologii 1.Nejlépe si mám nechat odstranit všechno. Tak nevím, jestli bych se neměla odstranit celá.Tak jsem zašla za skvělou homeopatkou, dostala jsem lék Sépii, podstoupila jsem rodinnou konstalaci přímo na myom, protože u nás to měla mamka i babička, a já mám dceru a uvědomila jsem si, že je dobře, že to dospělo až do této fáze, že ač "nemoc", že mám možnost prací na sobě, sama i
s terapeutem něco změnit v linii žen v našem rodě. Pomoci tak nejen sobě, již zemřelým ženám, mamce a babičce i své dcerce. Víte, je to úžasné zjistit, že můžete pomoci, že to není nemoc, ale dar a že je tam ukrytý zlatý poklad, poklad osvobození ženy. V současné době beru gemmoterapii od paní Podhorné, myom se o něco zmenšil, cítím ho,rozproudila se energie. S pomocí mé duchovní terapeutky se měním, odstraňuji bloky, pracuji na čakrách, měním se vnitřně. Ale to bolí, bolí. Nedá se nic dělat, ta změna je nutná, osvobozující a vlastně radostná. Té práce je moc, psala bych dlouho.Léčbu máme každá jinou, ale co je společné je obrovská víra v uzdravení.V relaxaci mně
přišla věta, musíš tou myšlenkou být, musíš ji žít, prostě je to tak, právě se to děje.Ale s lehkostí, bez tlaku, dát tam prostor k boží práci.Děkuji Vám za pěkné stránky a přeji Vám krásné letní dny.S pozdravem Zdenka Habrová, České Budějovice.
Poděkování
(Zdenka Habrová, 1. 7. 2008 21:43)