Dar moře
MEDITACE DAR MOŘE
Jako každou jinou meditaci začneme uvolněním těla, pocitů a mysli. Poté můžeme pokračovat.
Představíme si, že sedíme na břehu moře a pozorujeme obzor. Otočíme svou pozornost k vlnám, jejichž zpěněné vrcholky se blíží ke břehu. O kus dál se vlny rozstřikují na útesech, ale u nás zpěněná voda šplouchá a blíží se po písčité pláži až k našim nohám.
Písek, na kterém sedíme, je suchý a teplý od slunečních paprsků. Cítíme, že pod našima nohama je písek příjemně vlhký a chladivý od mořské vody.
Dál pozorujeme vlny, jak v jejich rytmu se hladina moře vzdouvá a klesá. Ve stejném rytmu jako vzdouvající a klesající hladina, plyne náš dech. Ve chvílích, kdy voda ustoupí, jakoby nabírala dech a ve chvílích, kdy dosáhne pobřeží a rozbíhá se po písku k vašim chodidlům a zase se vrací zpět, vložíme pauzy mezi nádechy a výdechy. Pozorujeme moře, které přináší a opět odnáší malé kamínky a lastury a proplachuje písek před námi. Prociťujeme, jak moře pravidelně dýchá. Svěže vanoucí vítr vane od moře k nám a lehce si pohrává s vlasy. V tom zahlédneme, jak se ke břehu blíží vysoká vlna. Určitě se zvedla až odněkud z hloubi dna moře. Rozběhnuvší napěněná voda ro blíží k nám a máčí nám nohy. Vidíme, jak nám cosi leží u nohou. Je to dar, který nám přineslo moře. Možná je to perla nebo překrásný kámen.
Shýbneme se a zvedneme tento dar. Moři poděkujeme a na svůj dar se díváme proti paprskům slunce, které právě stojí nad obzorem. Prohlížíme si tvar a pozorujeme jemné světlo, jež z perly nebo kamene vyzařuje. Cítíme, jak na nás toto jemné světlo působí. Dovolíme, aby nás toto světlo celé pohltilo. Nepředstavujeme si nic, nemyslíme na nic a na nikoho, jen pozorujeme obrazy, které k nám, do naší mysli, přichází prostřednictvím tohoto magického světla nebo perly…
…
Pomalu obrátíme svoji pozornost zpátky k moři, melodii jeho vln a k jeho vůni, obrátíme svoji pozornost k písku na pláži a vánku, ve kterém povlávají naše vlasy. Rozběhneme se k nejbližšímu místu, kde útesy vystupují až na břeh. Zde nalezneme ve skalách na pobřeží malou tůňku, která nikdy nevysychá, zůstává plná vody i za odlivu, ale zároveň je chráněna před vlnobitím. Svůj kámen nebo perlu položíme zpátky do vody. Vždy ji tady budeme moci najít a potěšit se tím nádherným vnitřním světlem, přitom ona navždy zůstane spojena s mořem, ze kterého vyšla.
Abychom spolehlivě mohli svou perlu nebo kmen vždycky najít tím, že se představíme pobřeží, útes a písek, kde jsme nyní, dobře si prohlédneme okolí a orientační body.
Pomalinku se z meditace vracíme a přitom poděkujeme za dárek a uvědomíme si přání, znovu se sem vrátit.
Nyní se zhluboka nadechneme a zopakujeme rytmicky tři nádechy a výdechy. Otevřeme oči a jsme zase zpátky.
